Dnešní blog inspiroval sen. Byl krásný, plný směrovek. Sny je totiž třeba brát vážně a s respektem. Umět rozeznávat ty, které nesou zprávu, od těch, do kterých se jen propíše přetlak z minulého dne. A umět ty první správně dešifrovat. Proto jsem se rozhodla otevřít opět skupinu pro práci se sny. Zajímá vás, co to znamená?
Pusť se a plav!
Když pochopíte pobídku prozřetelnosti včas, dokážete se pustit a plavete. Když se nedokážete pustit sami, prostě se s vámi ta poslední větev, ten poslední důvod, proč nic neměnit, kterého se držíte, ulomí. Díky tomu zjistíte, že plavat umíte dost dobře a nejen to.
Homo faber, železo a osud
Už římskému státníkovi Appiu Claudiovi Caecovi je připisovaný výrok „Fabrum esse suae quemque fortunae.“ Lapidárně řečeno, každý svého štěstí strůjcem (kovářem, tvůrcem svého osudu), ať se ti to líbí nebo ne, máš jen to, co si sám vytváříš.
O másle, světle a o životě
Kdesi na internetu na mě vypadla zpráva o „revoluci ve výrobě potravin pomocí másla na bázi uhlíku vyrobeného z oxidu uhličitého a vodíku, čímž eliminuje potřebu zemědělství…“
Otázek je mnoho, ale nabídnu vám teď téma pro vlastní bádání, jako trénink asociací a analogií. Nechte na sebe působit obrazná vyjádření, kterým teď dám přednost před popisem chemika.
Poklad na konci duhy
Pythagoras prý použil poetický obraz, že duha jsou letokruhy slunce. Můžeme také říci, že barvy duhy jsou svým způsobem už projevené, viditelné, ale ještě ne zhmotněné světlo. Jako most mezi světem horním a dolním, nezjeveným a zjevným.