P\u0159ekvapen\u00ed po v\u00edce ne\u017e deseti letech. Tehdy, \u010derstv\u011b po t\u0159ic\u00edtce, na pozici korpor\u00e1tn\u00ed CPO. P\u011bst\u011bn\u00e1, s\u00a0nen\u00e1padn\u011b n\u00e1kladn\u00fdm vkusem. P\u0159ich\u00e1zela s se zpo\u017ed\u011bn\u00edm i deset minut, tvrdo\u0161\u00edjn\u011b hledala m\u00edsto na zaparkov\u00e1n\u00ed, proto\u017ee necht\u011bla od auta ke mn\u011b j\u00edt d\u00e9le ne\u017e t\u0159i minuty. Narodila se ve druh\u00e9 generaci ve velk\u00e9m m\u011bst\u011b a nikdy nepot\u0159ebovala v\u011bd\u011bt, jak se d\u011bl\u00e1 s\u00fdr, jak p\u011bstovat ovocn\u00e9 stromy, m\u011bla jin\u00fd byznys.<\/p>\n\n\n\n
Setkaly jsme se v dob\u011b, kdy za\u010dala m\u00edt pocit, \u017ee prost\u0159ed\u00ed ve kter\u00e9m se pohybuje ji nut\u00ed d\u011blat zbyte\u010dnou pr\u00e1ci, ve kter\u00e9 p\u0159estala vid\u011bt jak\u00fdkoliv smyslupln\u00fd p\u0159\u00ednos pro kohokoliv. Projekty se m\u011bnily \u010dast\u011bji ne\u017e spodn\u00ed pr\u00e1dlo, bez ohledu na to, kolik \u010dasu a lid\u00ed spolykaly. Stravovalo ji to a\u017e na hranici vyho\u0159en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Dosavadn\u00edho zp\u016fsobu existence m\u011bla natolik pln\u00e9 zuby, \u017ee jej\u00ed prvn\u00ed pl\u00e1n byl let\u011bt co nejd\u00e1l, do Austr\u00e1lie a prod\u00e1vat tam pizzu nebo hamburgery, pracovat v mal\u00e9m zahradnictv\u00ed, d\u011blat n\u011bco, co je hmatateln\u00e9 jako hn\u016fj a okop\u00e1v\u00e1n\u00ed zeleniny na z\u00e1hon\u011b, a hlavn\u011b – p\u0159\u00edmo, viditeln\u011b pro n\u011bkoho u\u017eite\u010dn\u00e9. Za\u010dala si uv\u011bdomovat, \u017ee se pohybuje ve sv\u011bt\u011b bez v\u016fn\u00ed, chut\u00ed, nehmatn\u00e9m, kde tvary jsou jen pixelov\u00e1 iluze, kterou nelze vn\u00edmat smysly. Cht\u011bla d\u011blat pr\u00e1ci, kterou si bude moci u\u017e\u00edt se v\u0161\u00edm v\u0161udy.<\/p>\n\n\n\n
Ozvala se mi te\u010f, po v\u00edce ne\u017e deseti letech. M\u00e1 svou vlastn\u00ed, nap\u016fl rodinnou firmu, pot\u00fdk\u00e1 se s \u0159adou probl\u00e9m\u016f, kter\u00fdm se v dne\u0161n\u00ed dob\u011b v \u010cech\u00e1ch ned\u00e1 vyhnout, ale je \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee tehdy dok\u00e1zala odej\u00edt. Mluvila o v\u0161em, \u010d\u00edm si pro\u0161la a bylo vid\u011bt, \u017ee to nebyla legrace. Sv\u00edtily j\u00ed o\u010di z radosti, jak to v\u0161echno zvl\u00e1dla. A mluvila i o tom, \u017ee si v\u0161\u00edm\u00e1 kolik je te\u010f lid\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou na tom stejn\u011b, jako ona tehdy, kte\u0159\u00ed se nikdy nesetkali s prac\u00ed, kterou by mohli d\u011blat rukama. Kte\u0159\u00ed ne\u017eili del\u0161\u00ed dobu mimo m\u011bsto a nem\u011bli \u0161anci pozorovat jak se postupn\u011b m\u011bn\u00ed les b\u011bhem roku, pochopit, kdy je nejlep\u0161\u00ed stromy s\u00e1zet a kdy k\u00e1cet a pro\u010d.<\/p>\n\n\n\n
A ne, necht\u011bla t\u00edm v\u016fbec \u0159\u00edct, \u017ee jsou l\u00edn\u00ed. Cht\u011bla t\u00edm \u0159\u00edci, \u017ee v jist\u00e9m smyslu ne\u017eij\u00ed. Nepro\u017e\u00edvaj\u00ed \u017eivot sv\u00fdmi smysly, v t\u011ble, neza\u017eij\u00ed slast, kdy\u017e zabo\u0159\u00ed ruce do vo\u0148av\u00e9 zem\u011b, nec\u00edt\u00ed tu n\u00e1dhernou v\u016fni zavlhl\u00e9ho spadan\u00e9ho list\u00ed, ve kter\u00e9 s prvn\u00edmi mrazy poprv\u00e9 zavon\u00ed i bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se V\u00e1noce. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich vystoup\u00ed ze hry na \u017eivot do toho nesteriln\u00edho sv\u011bta pln\u00e9ho mazlav\u00e9ho slizu v odpadech, bot, ze ktrer\u00fdch je t\u0159eba om\u00fdt bahno, tr\u00e1vy, kter\u00e1 kvete a von\u00ed, a ciz\u00edch upocen\u00fdch lid\u00ed, se kter\u00fdmi si mohou podat ruku, kdy\u017e s nimi n\u011bkde cestou daj\u00ed \u0159e\u010d.<\/p>\n\n\n\n
A mluvili jsme i o tom, co pro ni bylo t\u00edm impulsem, kter\u00fd j\u00ed dokonale zm\u011bnil, nebo sp\u00ed\u0161 zachr\u00e1nil \u017eivot. Nebyla to slova, knihy, argumenty, terapie, guruov\u00e9 ani nejnov\u011bj\u0161\u00ed techniky l\u00eddr\u016f. Byli to lid\u00e9, se kter\u00fdmi se n\u00e1hodn\u011b setk\u00e1vala. Byli jin\u00ed, velmi n\u00e1padn\u011b, a\u017e znepokojiv\u011b jin\u00ed. Cht\u011bla v\u011bd\u011bt pro\u010d ji tak provokuj\u00ed, \u010d\u00edm jsou jin\u00ed. Byli sv\u00ed, origin\u00e1ln\u00ed t\u00edm, co a jak d\u011blali, ale v t\u00e9 originalit\u011b m\u011bli n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho. Kdy\u017e se sm\u00e1li, sm\u00e1li se srde\u010dn\u011b. Kdy\u017e n\u011bco d\u011blali, d\u011blali to s plnou pozornost\u00ed a uva\u017eovali stejn\u00fdm d\u00edlem o tom, co to p\u0159inese jim a co lidem okolo nich. Nebyli vulg\u00e1rn\u00ed. V\u011bnovali pozornost m\u00edstu, kde byli. Nek\u00e1zali, nikoho nenutili, prost\u011b tak \u017eili. Vy\u0161lo n\u00e1m z toho, \u017ee jedin\u00e9, co m\u00e1 smysl, je \u017e\u00edt tak\u00e9 tak. Nejl\u00e9pe jak um\u00edme, po\u0159\u00e1d je co se u\u010dit.<\/p>\n\n\n\n