Pou\u0161t\u011bla jsem si k pr\u00e1ci dlouho neposlouchan\u00e9 album Davida Fraye a vzpomn\u011bla jsem si na jedno obdob\u00ed m\u00e9ho \u017eivota, kdy se mi opakovan\u011b zd\u00e1ly sny, kter\u00e9 m\u011bly n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s hudbou. Z kabelky mi ve snu vypadly l\u00edstky na koncert, na ulici jsem na\u0161la notov\u00fd z\u00e1pis nebo n\u011bkdo zp\u00edval na n\u00e1m\u011bst\u00ed a v\u0161ichni se p\u0159id\u00e1vali.<\/p>\n\n\n\n
Nemohla jsem si toho nev\u0161imnout, a tak jsem si pro pochopen\u00ed jedn\u00e9 z vrstev snu pou\u0161t\u011bla \u010dast\u011bji sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 nahr\u00e1vky abych p\u0159i\u0161la na to, co mi sny sd\u011bluj\u00ed, co pot\u0159ebuji. Koupila jsem si l\u00edstky na koncert do Rudolfina. Klasika, Wagner, dokonal\u00fd z\u00e1\u017eitek, s\u00edla skladeb, orchestru i zp\u011bv\u00e1k\u016f, ale \u2013 nebylo to ono.<\/p>\n\n\n\n
Znala jsem dob\u0159e m\u00edn\u011bnou radu v\u0161\u00edmat si i nejmen\u0161\u00edch mali\u010dkost\u00ed, ze kter\u00fdch je mo\u017en\u00e9 se radovat a vn\u00edmat se jako sou\u010d\u00e1st t\u00e9 dobr\u00e9 mo\u017enosti sv\u011bta, kterou t\u00edm v\u011bdom\u00edm posilujeme. Radovat se z kr\u00e1sy modr\u00e9 oblohy, pampeli\u0161ky v pukl\u00e9m asfaltu, poslouchat pt\u00e1ky, v\u0161\u00edmat si pohlazen\u00ed v\u011btru. Poslouchala jsem obl\u00edbenou hudbu, pot\u011b\u0161ila m\u011b, ale c\u00edtila jsem, \u017ee to nesta\u010d\u00ed. A pak mi to do\u0161lo. Poslouchat hudbu byl kr\u00e1sn\u00fd z\u00e1\u017eitek, jako kdy\u017e \u0161krtnete a vysko\u010d\u00ed jiskra, zaz\u00e1\u0159\u00ed ve tm\u011b. To byl prvn\u00ed krok. A bylo t\u0159eba ud\u011blat dal\u0161\u00ed. N\u011bco m\u011b vedlo k pochopen\u00ed toho, \u017ee \u017eivotad\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed a trvalej\u0161\u00ed je rozfoukat \u017ehav\u00e9 uhl\u00edky a p\u0159ikl\u00e1dat, starat se, aby ohe\u0148 ho\u0159el, aby z\u00e1\u0159il a zah\u0159\u00e1l nejen mn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
To, k\u00a0\u010demu m\u011b sny p\u0159ivedly, bylo n\u011bco do t\u00e9 doby neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho \u2013 vlastn\u00ed zp\u00edv\u00e1n\u00ed, lekce pr\u00e1ce s\u00a0hlasem a s\u00a0dechem. Abych se mohla naplno nad(e)chnout pro to co d\u011bl\u00e1m, abych si zp\u00edvala p\u0159i pr\u00e1ci. Stvo\u0159it n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho neznamen\u00e1 jen vymodelovat sochu, namalovat obraz, kter\u00fd koup\u00ed galerie do sb\u00edrky. Znamen\u00e1 to d\u011blat s\u00a0l\u00e1skou v\u0161echno, s\u00a0my\u0161lenkou na v\u0161echny, kte\u0159\u00ed se s\u00a0t\u00edm, co vytv\u00e1\u0159\u00edm setkaj\u00ed, s\u00a0my\u0161lenkou na to, aby je to pot\u011b\u0161ilo, aby to i v\u00a0nich fouklo do uhl\u00edk\u016f a oni dostali chu\u0165 s radost\u00ed tvo\u0159it stejn\u00fdm zp\u016fsobem. V\u0161echno, co d\u011blaj\u00ed. Va\u0159it, ukl\u00edzet. Pro mne b\u00fdvala v t\u00e9 dob\u011b vy\u0161\u0161\u00ed d\u00edv\u010d\u00ed za\u010d\u00edt d\u011blat s\u00a0l\u00e1skou \u00fa\u010detnictv\u00ed, ale pak jsem si uv\u011bdomila, \u017ee vid\u00edm, kolik mohu investovat do toho, co m\u011b napl\u0148uje, jak\u00e9 m\u00e1m rezervy, a to m\u011b za\u010dalo bavit.<\/p>\n\n\n\n
Nesta\u010d\u00ed jen si v\u0161eho kr\u00e1sn\u00e9ho v\u0161\u00edmat. Je t\u0159eba to i vytv\u00e1\u0159et, v\u011bdom\u011b, ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem. To je to, co se po\u010d\u00edt\u00e1, ohe\u0148, o kter\u00fd je t\u0159eba se dob\u0159e starat, ale kter\u00fd h\u0159eje, sv\u00edt\u00ed do tmy a zah\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ery. \u010c\u00edm v\u00edc je p\u0159\u00ed\u0161er, t\u00edm v\u00edc je t\u0159eba foukat do \u017ehav\u00fdch uhl\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n